V dresu VK UP odehrála řadu památných zápasů a již nyní patří do pomyslné síně slávy olomouckých volejbalistek. Kariéru už sice jednou z rodinných a pracovních důvodů ukončila, v této sezoně se však na extraligové palubovky vrátila. Nahrávačka Veronika Tinklová je se svými spoluhráčkami nyní jediný zápas od finále nejvyšší domácí soutěže a v úterý 12. dubna může od 18 hodin v hale Univerzity Palackého přidat do mozaiky svých sportovních úspěchů další. „Musíme mít čistou hlavu a soustředit se jen na ten konkrétní zápas a jednotlivý míč. A pak věřím, že to doma zvládneme,“ říká odhodlaně před možná rozhodujícím zápasem Veronika Tinklová.
V sobotu jste v Brně absolvovali v rámci třetího semifinálového duelu play-off více než dvouhodinový maraton se šťastným koncem pro vás. Co bylo pro úspěch v tomto dramatu rozhodující?
Byl to zápas nahoru dolů: vybojovaná koncovka prvního setu, rychlé srovnání, boj o každý míč ve třetím, kolaps ve čtvrtém setu. Rozhodovat musel tiebreak. Po tom kolapsu ve čtvrtém setu (Olomoučanky vedly 13:9 a prohrály 15:25 - pozn. aut.) jsme se ale všichni sešli - hráčky i trenéři - v kruhu a řekli si, že bojujeme všichni spolu a společně budeme bojovat až do konce. A to jsme splnili na jedničku. Klíčový byl začátek tiebreaku, jak to po tom výbuchu v hlavách ustojíme a jestli najdeme fyzické i psychické síly na boj, protože Brno bylo na koni. Našli jsme je, společně bojovali až do konce a urvali vítězství!
Jak moc náročná sobotní bitva byla? Vzala týmu více fyzických, nebo psychických sil?
Fyzické síly nám bere každý zápas v boji o medaile, ty psychické se nám hned vrátily po posledním vyhraném míči. Jde se do finálové fáze soutěže, takže všechny týmy jedou na maximum a berou z toho, co jim ještě zbývá. Ale jestli chcete vyhrát, nesmíte brát ohled na to, že vás něco bolí nebo že už nemůžete. Prostě když jdete za svým cílem, sílu v sobě vždy najdete, a já věřím, že my tu sílu pořád máme!
Mohlo být vaše nejtěsnější vítězství a úspěch ve vyrovnaném tiebreaku zlomovým momentem celé série?
Každý zápas je jiný, nelze spoléhat na to, že nás poslední zápas nakopne a Brno to zlomí. Sebemenší uspokojení by nás mohlo v úterý mrzet. Musíme mít čistou hlavu a soustředit se jen na ten konkrétní zápas a jednotlivý míč. A pak věřím, že to doma zvládneme.
Jak se ti hrálo v bouřící brněnské hale, jejíž atmosféru označil váš trenér Martin Hroch za nejlepší v celém dosavadním průběhu letošní sezony?
Atmosféra byla úžasná, klobouk dolů před fanoušky. V plné hale se vždycky hraje lépe, a i když skoro celá hala (my tam měli také pár fanoušků, díky za ně!) fandí soupeři, vyburcuje vás to k lepšímu výkonu.
Myslíš, že olomoučtí fanoušci dovedou zajistit týmu stejnou podporu jako ti brněnští? Co bys jim vzkázala?
Když jsem dřív hrávala za Olomouc a pak jsem byla i v roli diváka, tak v základní fázi soutěže to vždy bylo slabší, ale jak liga mířila do závěrečné fáze, vždycky nás fanoušci přišli podpořit a udělali atmosféru hodnou medailových bojů. Proto se nebojím ani tentokrát. Ostatně fandové už to předvedli v prvním domácím zápase s Brnem, kdy se nenechali zahanbit fanoušky z Brna, kterých nebylo málo, a vyburcovali nás k našemu nejlepšímu výkonu, díky němuž jsme Brno doma doslova smetli. Proto moc prosím naše fanoušky, aby se zase vrátili v úterý na halu a vytvořili nám opět atmosféru, která nás díky nim požene k vítezství!
-thumb.jpg)
-thumb.jpg)
-thumb.jpg)
-thumb.jpg)
