Univerzálka Elena Babićová: Holky mě okamžitě přijaly

Jedna z hlavních útočných sil olomouckého týmu, univerzálka Elena Babićová se připojila k výběru kouče Martina Hrocha s několikatýdenním zpožděním. Dvaadvacetiletá volejbalistka z Bosny a Hercegoviny si plnila reprezentační povinnosti na mistrovství Evropy, kde získala další cenné zkušenosti. Ty může zužitkovat v extraligových soubojích, do kterých už se s družstvem vrhla naplno.

Máš za sebou první dva extraligové zápasy v dresu Olomouce. Jak hodnotíš začátek sezony?

Sezonu jsme zahájily opravdu dobře. Dvě vítězství s výsledkem 3:0, to je ta nejlepší motivace pro další tvrdou práci.

Jak funguje chemie se spoluhráčkami? Přece jen jste zatím neměly tolik času na souhru.

S holkami i s trenéry vycházíme skvěle. Během hry samozřejmě občas může dojít k nepřesnostem nebo nedorozuměním. Ale my nepřestaneme pracovat, dokud to nebude tak dobré, jak to jen může být. To máme všichni společné.

Je pro tebe adaptace náročnější tím, že jsi do týmu přišla později, až po mistrovství Evropy?

Dorazila jsem asi o měsíc později než ostatní hráčky, ale přála bych si, abych se mohla k ostatním připojit dříve. Měla bych víc času na trénink s týmem a zdokonalování naší hry. Ale holky mě přijaly, jako bych s nimi hrála od prvního dne. Máme správnou týmovou chemii, sdílíme lásku k volejbalu a velkou motivaci.

Brzy po tvém příjezdu jste s týmem vyrazili do Jeseníků. Jaké to pro tebe bylo?

Bylo to skutečně dechberoucí. Krásná příroda a úžasný zážitek. Mám opravdu ráda výlety a procházky. Chtěla bych tam vzít i svou rodinu.

Jaké to bylo reprezentovat Bosnu a Hercegovinu na mistrovství Evropy? Jak těžké a zajímavé je hrát proti elitním týmům kontinentu?

Bylo to poprvé, co se Bosna kvalifikovala na evropský šampionát. Budu si pamatovat každou minutu, kterou jsme strávily přípravou a hrou. Byl to obrovský zážitek. Také bylo velmi zajímavé hrát proti některým hráčkám, které jsme do té doby měly možnost vidět hrát pouze v televizi.

Působení v národním týmu je spojeno s náročným tréninkem během léta. Měla jsi čas trochu zrelaxovat?

Nebudu lhát, bylo psychicky i fyzicky náročné strávit téměř celé léto v reprezentaci. Měly jsme pak ale malou přestávku, kterou jsme mohly využít na dovolenou. A přesně to jsem taky udělala.

Proč ses rozhodla hrát za Olomouc? Věděla jsi něco o klubu a o městě?

Věděla jsem, že Olomouc a vůbec celá Česká republika je krásná země s bohatou historií. Volejbalová liga je tady na dobré úrovni a VK UP měl za poslední roky velmi slibné výsledky a úspěchy. Takže jsem se rozhodla pro angažmá v Olomouci. Historický ráz města mě pak ještě znovu příjemně překvapil.

Se spoluhráčkami jste se jely do Ostravy podívat na zápasy mistrovství Evropy mužů. Užily jste si atmosféru? Jak poučné to bylo pro vás jako profesionální hráčky?

Můžu to popsat pouze jedním slovem - wow. Tolik fanoušků, včetně mě, fandilo českému týmu. Samozřejmě je to úplně jiný pocit být divákem. Když jste na hřišti, soustředíte se pouze na míč. Moct sledovat zápas jako fanoušek je pro mě určitě větší pohoda (usmívá se).