Lucia Herdová: Hra v Olomouci je o hodně rychlejší než ve Šternberku

V utkání proti Frýdku-Místku se olomouckému publiku poprvé představila smečařka Lucia Herdová, která do VK UP přišla z nedalekého Šternberka. Již předtím stihla v dresu univerzity nastoupit proti svému bývalému týmu a také přispěla k úspěchu ve vypjatém postupovém duelu Českého poháru s Prostějovem. V hanácké metropoli chce jedenadvacetiletá slovenská reprezentantka zase o krůček vylepšit své dovednosti a učit se od zkušenějších volejbalistek.

S Frýdkem-Místkem to vypadalo na jednoznačnou partii. Jak se rodila výhra 3:0?

Nebylo to tak komplikované, ale udělaly jsme taky spoustu vlastních chyb. Snažily jsme se nějak sehrát a připravit se na další zápasy, které nás čekají. Jsou před námi dvě utkání s Libercem. Zkoušíme různé varianty, různé signály, abychom byly co nejlépe připravené. 

Pro tebe to byla dobrá příležitost ještě lépe si zvyknout na pozici v novém týmu, že?

Určitě se takový zápas hodí, abych si mohla určité věci vyzkoušet. Abych nemusela být pod takovým tlakem. Na druhou stranu si myslím, že těžší utkání mi dají po hráčské stránce víc.

Naopak už v tvém prvním zápase v olomouckém dresu byl tlak citelný. Nastoupila jsi do dramatického duelu s Prostějovem.

Pohárový zápas byl skutečně velmi těžký, ale dokázaly jsme ten enormní tlak celkem ustát. Hrály jsme jako tým, výkon byl opravdu dobrý, a tak jsme si podle mě ten postup zasloužily.

Byla pro tebe možnost jako nováčka u týmu nějak řešit taktiku a podobné věci? Nebo byl hlavní cíl soustředit se na svou hru?

Jen jsem chtěla hrát co nejlíp, abych splnila to, proč jsem přišla, a pomohla holkám na hřišti. Snažila jsem se přinést taky trochu bojovné atmosféry a myslím si, že to dobře zafungovalo. Hecování a tento přístup mám v sobě.

Jak si zatím zvykáš v novém prostředí? Komunikace je po většinu času v angličtině.

Zatím můžu říct, že je to super. Rozumíme si a doufám, že se ještě zlepší spolupráce a souhra v zápasech, na kterou je potřeba si zvyknout. S angličtinou nemám naštěstí žádný problém, v týmu jsou hráčky z různých států, tak je to někdy zajímavé. Ale každá z nich je super, takže si rozumíme. Se Zuzkou Šepeľovou jsme spolu hrály asi tři roky ve Slávii Bratislava. Známe se dost dobře a je to vlastně pro mě úplně normální, že se potkáváme skoro každý den.

Vnímáš přesun do Olomouce jako důležitý posun v kariéře?

Určitě ano. Je tady spousta ostřílených volejbalistek, od kterých se můžu učit a potáhnou mě v mé kariéře dopředu. Hra je o hodně rychlejší, než byla ve Šternberku. Moje pozice je v lepším týmu trochu jiná a já musím využít svoje příležitosti na maximum.

Na olomoucké Univerzitě Palackého se věnuješ také studiu. Jaký je tvůj obor?

Ano, studuji fyzioterapii a myslím, že do budoucna je to pro mě z hlediska sportovního zaměření vhodný obor. Navíc u olomouckého týmu působí Amr Zaatar, který fyzioterapii vyučuje, takže to je pro mě velmi dobrá škola. Můžu se tady učit od špičkového odborníka.