Bude to pro mě zkouška a překvapení, říká k návratu Veronika Tinklová

Po šesti letech znovu oblékne dres olomouckých volejbalistek dlouholetá kapitánka týmu žen VK UP Veronika Tinklová. Při zranění Nicole Šmídové z nedávného duelu v Prostějově tak klub našel zkušený záskok na pozici nahrávačky. Veronika naskočila s družstvem kouče Martina Hrocha do přípravy a bude krýt záda chorvatské nahrávačce Laře Štimacové už v sobotním utkání s Přerovem.

Jak se udál tvůj návrat na soupisku Olomouce?

Nejprve jsme se bavili o výpomoci na trenérské bázi u kadetek, ale to jsem odřekla. Obratem pak přišla nabídka, jestli bych nechtěla pomoct týmu, když je Nicole zraněná. Dohoda bude pravděpodobně do Vánoc, než se Nicole uzdraví.

Co by to pro tebe znamenalo naskočit zase do extraligového zápasu v olomouckém dresu?

Určitě by to pro mě bylo zajímavé tím místem, kde se hraje. Ale z dřívějších týmů už tam hráčky nejsou. Znám se s Gambi (Barbora Gambová), hrály jsme spolu v Prostějově. Bude to speciální atmosférou a tím, že se budu poznávat s novým týmem.

Na čem jste se zatím domluvili s vedením klubu?

Budu trénovat třikrát týdně, než se Nicole uzdraví. Aby na ni nebyl nějaký tlak, že se musí rychle vrátit. Ať se může poctivě věnovat léčbě.

Jak se cítíš po volejbalové stránce? Troufla by sis naskočit už v sobotu?

No, tak když bude potřeba (smích). Já tedy doufám, že zatím to nutné nebude (usmívá se). Ale kdyby to bylo potřeba, tak udělám všechno pro to, aby se na to dalo dívat. Budu mít za sebou tři tréninky, chodila jsem si pinkat třeba jednou týdně na beach. Ale halové prostředí je samozřejmě něco jiného. Už je to asi rok a půl, co jsem hrála naposledy. Bude to i pro mě taková zkouška a překvapení, jak to bude vypadat.

Jak náročné to bude pro tebe s přípravou?

Teď mám odtrénovaný první týden, ruce mě začínají bolet (smích). Ale tělo si asi zvykne. Bude záležet i na tom, jak to půjde skloubit s péčí o děti a tak dále. Bude to náročnější, ale domluva je na ty dva měsíce a pak poznáme, jestli pokračovat nebo už se na to vykašlat. Bude to i taková ukázka, jestli bych mohla hrát třeba i příští rok, nebo už to bude úplný finiš.

Bavila ses o svém návratu se spoluhráčkami z doby, kdy jsi hrála v Olomouci stabilně?

No, zatím ne. V přípravě jsem právě ten jeden týden a nebyl čas to ani nijak ventilovat. S holkama se scházíme, taky říkaly dřív své zkušenosti, že je to náročné. Ale když něco člověk chce, tak se to dá nějak zařídit. Teď poznáme, jak to bude fungovat.

Holky třeba přijdou fandit a zase se setkáte.

No tak uvidíme, Dedík (Monika Dedíková) chodí na halu. A ostatní možná přijdou, když si to přečtou (smích).

Na soupisce budeš poprvé proti Přerovu, což bylo tvoje poslední extraligové působiště. Bude to taky trochu speciální?

Je to tak. S trenérem Radimem Vlčkem jsme byli zadobře. Čekali jsme, jestli mi odsouhlasí jako můj poslední klub možnost nastoupit už na sobotu právě proti nim. A byli vstřícní, nebyl tam problém. Taky se na ně budu těšit, znám tam ještě holky, co se mnou hrávaly.